Chlum u Třeboně
01.11.2009
Městečko v krajině jihočeských rybníků je poprvé zmiňováno roku 1399 jako součást třeboňského panství. Na konci 18. století tady hrabě Eduard Stadion-Thannhausen otevřel jednu z největších železáren v jižních Čechách, vyráběly se zde kolejnice pro známou koněspřežku a údajně i první pražský řetězový most. Po zániku železáren v roce 1909 se zde stále více rozvíjel sklářský průmysl.
Hlavní pamětihodností je dvoupatrový barokní zámek z roku 1710 obklopený rozlehlým dvacetihektarovým parkem se vzácnými dřevinami. Celému městečku dominuje původně barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1745, upravený roku 1805 hodnotnými barokními sochami světců na schodišti a kolem svatyně. Kostel nechal vystavět hrabě Jan František z Fűnfkirchenu. Se stavbou se traduje následující historka: Hrabě původně pomýšlel na tomto místě vystavět pro svou kratochvíli střelnici. Když se přišel podívat na dokončovací práce a přecházel se zedníkem po lešení, zřítila se konstrukce pod nimi. Zedník přišel o život, ale hrabě jako zázrakem unikl. Svou záchranu připisoval Panně Marii, a proto nechal na její počest vybudovat dnešní kostel. Zázračné zachránění hraběte připomíná také barokní freska v kopuli.
Na konci městečka směrem na Staňkov byl v letech 1560-70 vybudován rybník Hejtman, zaujímající celkovou plochu okolo 83 hektarů. Napájí jej voda ze Staňkovského rybníka. Největší hloubka činí u výpusti 6 a půl metru. Okolí rybníku je rekreačně využíváno.
Sklo se v Chlumu u Třeboně vyrábělo zhruba od poloviny 16. století. Na místě dnešní sklárny stála již od roku 1891 továrna rakouské firmy Stőlze, která nahradila bývalou železárnu. Na dlouholetou a slavnou tradici chlumského sklářství navázal závod Sklárny Český křišťál, který zhruba 80% produkce směřoval na vývoz. Současné změny majitele skláren dávají naději, že slavná tradice zůstane zachována a bude pokračovat.
Ještě k slavné historii Chlumu u Třeboně: posledním majitelem Chlumu u Třeboně byl arcivévoda František Ferdinand d´Este, který měl hlavní podíl na zřízení zdejší fary. Kostelu věnoval a na zdi oratoře osobně zavěsil několik obrazů, z nichž některé měly značnou uměleckou hodnotu. Právě z Chlumu u Třeboně se arcivévoda s manželkou Žofií Chotkovou vydal na cestu do Sarajeva, kde byl manželský pár dne 28. června 1914 zavražděn.
Půvabné okolí městečka s lesy a rybníky začalo vyhledávat mnoho lidí k rekreaci. Dovolenou zde trávila i řada známých osobností, jako například spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, básník Antonín Sova, hudební skladatelé Oskar Nedbal a Vítězslav Novák. Spisovatel František Hrubín do Chlumu u Třeboně umístil děj hry Srpnová neděle.
Jak se dostanete do Chlumu u Třeboně?
autem: po silnici směrem na Hamr
na kole: proti proudu Koštěnického potoka
zdroj informací: obrazový vlastivědný průvodce Jižní Čechy, autor Jaroslav Kocourek